Z historie otvíráků
22. dubna 2024
Bereme je jako samozřejmost, která tady existovala pořád. Když jsme se narodili, už je všichni kolem nás používali. Přesto se první z nich objevil teprve na počátku 19. století a druhý na jeho konci. Řeč je o otvírácích konzerv a lahví - dnes naprosto běžné součásti našich životů a také celé řady nožů firmy Mikov.
Patent na konzervu z pocínované oceli získal v roce 1810 britský obchodník Peter Durand. Vyřešil tak problém se skladováním potravin, což mělo velký vliv zejména na armádu a cestování, ale problém zůstal s otevíráním. Kladivo nebo dláto rozhodně nepatřily k bezpečným a praktickým nástrojům.
Trvalo ale ještě dalších skoro 50 let, než byl udělen první patent na otvírák. Získal ho v roce 1858 v USA Ezra Warner. Nebyl to ještě ten jednoduchý nástroj, který třeba Mikov používá na nožích Stovka, Praktik nebo Fixir, ale cesta k němu byla otevřena.
Otvírák na korunkové uzávěry lahví, který Mikov v klasické podobě vyrábí na číšnickém noži Handy, je ale ještě mladší. Ještě skoro po celé 19. století byly lahve uzavírány různými způsoby, včetně korkových zátek a porcelánových uzávěrů, které byly upevňovány dráty. Tyto metody nebyly spolehlivé, pivo nebo sodovka byly v lahvi často znečištěny nebo z nich vyprchal kysličník uhličitý. Bezpečný a spolehlivý systém plnění, uzavírání a otevírání lahví, který používáme dodnes, si americký vynálezce William Painter patentoval až roce 1892.
Painterův systém uzavírání lahví se rozšířil po celém světě. Jeho oblibu ilustruje například i patice nože Repetitor, která má tvar korunkového uzávěru. Důvod je jasný - nůž Repetitor odkazuje svým tvarem na bodák využívaný vojáky základní služby v časech, kdy byla povinná dvouletá vojna. A vojáci měli rádi pivo.